Podle zákona ze dne 29. června 2007 o organizaci chovu a rozmnožování hospodářských zvířat je skot sledován, např. prostřednictvím systému individuálně očíslovaných náušnic. Toto pravidlo vylučuje puštění na jatka krav, které nebyly podrobeny veterinární inspekci. Řešení připravovaná ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova mají rozšířit dohled o povinnost zrušit cestovní pas zvířete, které uhynulo nebo bylo usmrceno na základě veterinární inspekce během několika příštích dnů. Resort také pracuje nad zavedením podkožních čipů založených na technologii Blockchain. Zařízení bude shromažďovat veškeré informace o zvířeti od narození po porážku. Uvažuje se také o zvýšení pokut za porušení pravidel. Zavedení navrhovaných novel v pravidlech zcela vyloučí z trhu maso bez kontrol prováděných v různých výrobních fázích.

V rámci EU platí pro chovatelé a výrobce stejná legislativní pravidla. V praxi to znamená přizpůsobit fázi chovu a porážky zvířat náročným normám EU. Chuť a kvalitu našeho masa ocenili zákazníci mimo jiné z Itálie, Německa, Francie a Velké Británie. Tyto země jsou lídry v dovozu polského hovězího masa. V zájmu zlepšení kvality produkce hovězího masa pracuje ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova na novele polského zákona, která nutí producenty zvýšit již tak vysokou úroveň chovu. Jednou z navrhovaných změn je zavedení nepřetržitého monitorování na jatkách. Připravované nařízení umožní vyloučit jakékoli činnosti, které nejsou v souladu s předpisy. Díky tomu si může být spotřebitel jistý, že do obchodů dorazí pouze maso nejvyšší kvality.

V souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU je porážka zakázána bez předchozího omráčení zvířete. Chovatelé a výrobci se musí současně vyvarovat únavy skotu v případě zranění, jako jsou např. zlomeniny. Chov je pod neustálým dohledem veterináře. Obecný trend naznačuje vysokou a neustále rostoucí péči o dobré životní podmínky skotu a jednotlivé případy porušení pravidel se setkávají s okamžitou kritikou ze strany zástupců chovatelů. Jedním z klíčových prvků, na které je kladen důraz v rámci zájmu o dobré životní podmínky zvířat, je jejich přeprava. V souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 1/2005 by měl být skot přepravován způsobem, který nezpůsobí zranění, utrpení nebo pády. Nákladní automobily musí být řádně vybaveny, včetně automatických nápojových žlabů, vysokých klecí a nakládacích ramp. Pokud nakládka a vykládka trvá déle než 4 hodiny, musí být zvířatům umožněn přístup k potravě a vodě. Je také předepsaná klidná jízda a vyznačení trasy na krátkou vzdálenost bez ostrých zatáček.

Mercosur je hospodářská organizace založená v Jižní Americe. Do této skupiny patří mimo jiné, Brazílie, Argentina a Paraguay. Obchodní dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a zeměmi Mercosuru se týká bezcelních kvót na maso, které se má dostat na trh EU. Největší protesty ze strany zástupců všech masných odvětví vyvolávají platné předpisy v těchto zemích. Podle auditorské zprávy expertů Evropské komise z roku 2018, je při chovu skotu v Brazílii povoleno používat látky, které jsou zakázány právními předpisy EU. Navíc jihoamerické krávy, na rozdíl od polských, nemusí mít ve stadiu chovu registry podávaných látek, což zabraňuje účinné diagnostice zvířat veterinárními lékaři. Jasné rozdíly ve standardech chovu a produkce hovězího masa mohou být nebezpečné pro spotřebitele, kteří v obchodech hledají produkty nejvyšší kvality zaručené spolehlivými kontrolami a náročnými právními předpisy.

Článek 27 zákona o ochraně zvířat přímo uvádí, že lékařské a veterinární ošetření jsou přijatelná pro záchranu života nebo zdraví. Stejný právní akt definuje, kdo může provádět ošetření skotu v chovu – podle zákona pouze osoba s odpovídající kvalifikací, která bude provádět ošetření způsobem, který sníží utrpení a stres zvířete. Článek 16 zákona o výrobcích živočišného původu rozšiřuje požadavky na výrobce o úplný zákaz uvádění na trh takového hovězího masa, které obsahuje byť jen stopové množství léčivých přípravků. Je-li zvíře, které nesplňuje tuto podmínku, dáno k porážce – chovatel nemá nárok na odškodnění. Na přítomnost léků je testován nejen skot, ale také pitná voda a krmiva.

Četné kvazi-ekologické organizace se v současné době snaží spotřebitele přesvědčit, že k výrobě 1 kg masa je zapotřebí 15 000 litrů vody. Ve skutečnosti více než 90% vody spotřebované hospodářskými zvířaty je „zelená voda“, pocházející z deště. Vědci vypočítali, že výroba 1 kg hovězího masa ve skutečnosti vyžaduje maximálně 50 litrů čerstvé vody.

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení je výroba hovězího masa odpovědná pouze za velmi malou část emisí skleníkových plynů. Podle statistik FAO v EU střevní fermentace pocházející z chovu zvířat, spojená s výrobou metanu, snížila v letech 1990–2014 svůj dopad na životní prostředí o polovinu. Podle údajů FAO* se emise z hospodářských zvířat snížily o 51%, zejména v důsledku přechodu na specializovanější systém chovu hospodářských zvířat.

Rovněž je třeba mít na paměti, že podíl různých zemědělských odvětví na emisích skleníkových plynů není jen doménou hovězího masa, ale také dalších zemědělsko-potravinářských výrobků, včetně zeleniny a ovoce, které je rovněž třeba zahřívat nebo chladit, přepravovat, hnojit a starat se o vysokou kvalitu výrobků, které putují do obchodů.

* Zdroj: http://www.fao.org/faostat/en/#data/GE/visualize

V souladu s čl. 12 směrnice Rady 93/119/ES musí být nemocná nebo zraněná zvířata porážena v místě chovu. Zákonné požadavky jsou v tomto ohledu nekompromisní pro výrobce, kteří se snaží odchýlit od přijatých norem. Vzhledem k vysokým výrobním nákladům se chovatelům nevyplatí riziko připuštění nemocných zvířat na jatka. Na výrobní proces dohlíží také veterináři, jejichž souhlas a testování jsou nezbytné před tím, než se polské maso dostane na stoly. V některých případech může být povoleno přepravovat nemocné zvíře za předpokladu, že to neovlivní další utrpení zvířat. Ojedinělé případy porušení zákona jsou kritizovány především samotným prostředím chovatelů skotu, kteří se zajímají o pověst a kvalitu polského hovězího masa na domácím i zahraničním trhu

Reportáž z ledna 2019 z jatek v Kalinowie ukázala jediný závod v měřítku celého domácího sektoru. Materiál představuje případ nelegální porážky skotu po úrazu v jednom polském podniku. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 jasně definuje pravidla pro porážku jatečných zvířat. Vlastník podniku tato ustanovení úmyslně porušil a vnitrostátní orgány činné v trestním řízení začaly v této věci jednat. Tento vyjímečný v celonárodním měřítku incident byl chovateli skotu okamžitě kritizován. Byli to polští výrobci, kteří začali usilovat o zpřísnění sankcí v případě porušení pravidel. Lednová reportáž sjednotila celou komunitu, která chce neustále zlepšovat kvalitu produkovaného masa.

Případ porušení předpisů o porážce zjištěný v lednu 2019 byl v Polsku ojedinělý, ale i v jiných státech se bohužel takové případy vyskytují. Několik zemí EU řešilo v minulosti podobné případy. V prosinci 2017 a říjnu 2018 byla během usmrcování zvířat na dvou německých jatkách zjištěna hrubá porušení výrobních standardů. V listopadu 2018 byly zveřejněny nahrávky z francouzských jatek Boischaut, kde byla zvířata usmrcena bez potřebného omračování. Po zveřejnění několik největších klientů jatek ukončilo další spolupráci. V únoru 2019 objevili čeští veterináři v Praze nelegální masokombinát. Na jatkách byla nalezeno více než tuna masa bez požadovaných dokladů a osvědčení. V říjnu 2019 rakouské veterinární orgány zjistily, že maso nevhodné pro lidskou spotřebu bylo prodáno do 10 zemí, včetně České republiky a Německa. V zájmu zajištění kvality celého trhu zaslali polští výrobci poslancům Evropského parlamentu otevřený dopis s výzvou ke sjednocení předpisů EU na základě změn zavedených polským ministerstvem zemědělství, podporovaných oborovými organizacemi.

V Polsku, stejně jako v jiných evropských zemích, se kromě stád čistokrevného masa provádí výkrm skotu také ve stádech zaměřených na získávání mléka. Krávy, které nejsou zamýšleny ke krytí mléčnými býky (renovace stáda), jsou v rámci tzv. Komoditního křížení inseminovány spermatem býků. Tito býci, při zajištění vhodných podmínek krmení, dosahují velmi vysokých denních přírůstků a vysokého výnosu porážky. Tyto výsledky jsou z velké části způsobeny takzvaným efektem heterosexia, ke kterému dochází v případě křížení mezi plemeny skotu. Takovým křížením se dosahuje kvality masa podobné jako u čistokrevného masného skotu a je zdrojem vysoce kvalitního kulinářského hovězího masa. Produkce takového hovězího masa ve stádech dojnic je důležitým zdrojem příjmů na polských farmách. Důkazem vysoké porážkové hodnoty těchto výkrmů je významný podíl na vývozu polského hovězího masa do zemí EU a na trhy třetích zemí.

Podle norem kvality platných v Polsku je syrové mléko přírodní produkt získávaný při dojení zdravých krav, který není ničím doplňován a není o nic zbaven. Podrobné požadavky obsažené v nařízení ministra zemědělství a rozvoje venkova ze dne 18. srpna 2004 o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky (Journal of Laws No. 188, položka 1946, ve znění pozdějších předpisů) týkající se syrového mléka definují požadavky veterinární medicína pro výrobu mléka a mléčných výrobků. Nařízení jasně stanoví hygienické požadavky na dojení, nákup a přepravu mléka z farmy na místo nebo do závodu. Rovněž upravuje požadavky na výrobu, balení a označování. V současné době se v Polsku nakupuje pouze mléko vyšší třídy. Mléko shromážděné z polských farem nesmí obsahovat více než 100 tisíc. mikroorganismů v 1 mililitru, stanoveno destičkovou metodou při 300 ° C. Neměla by obsahovat přidanou vodu a mít bod tuhnutí při teplotě ne vyšší než -0,520 C. V plně odstředěném mléce by mělo být minimálně 28 g na každý litr a nejméně 8,5% beztučné sušiny.

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, „se syrové mléko nesmí uvádět na trh, pokud obsahuje rezidua antibiotik v množství, které s ohledem na kterákoli z látek uvedených v přílohách I a III nařízení (EHS) č. 2377/90 překračuje limity stanovené v uvedeném nařízení. ““ Aktuální právní status v Polsku v tomto ohledu určuje zákon o bezpečnosti potravin a výživy ze dne 25. srpna 2006, který uznává potraviny, které jsou škodlivé pro člověka, jejichž konzumace v souladu s jejich určením může mít nepříznivé účinky na lidské zdraví a život. Všechny přijatelné koncentrace reziduí farmakologicky účinných látek (MLR) jsou stejné pro všechny země Evropské unie.

V Polsku je za monitorování a dohled odpovědné Oddělení hygieny potravin živočišného původu Národního veterinárního ústavu – Národního výzkumného ústavu v Puławech a všech jeho podřízených ústavů veterinární hygieny. Laboratoře působící pro potřeby polského mlékárenského průmyslu každoročně provádějí stovky tisíc analýz zaměřených na zajištění odpovídající kvality a bezpečnosti mléčných výrobků.

V polských mlékárnách, tzv inhibiční látky ve vzorcích z dané dávky mléka se provádějí na základě enzymatických a mikrobiologických testů. V rámci sledování reziduí nepřijatelných látek je v každé várce syrového mléka tzv na rampě se používají rychlé testy enzymů. Kromě toho se každé dva měsíce provádí vyhodnocení reziduí těchto látek ve vzorcích z každé šarže mléka od každého dodavatele pomocí mikrobiologického testu s velmi širokým detekčním spektrem. Kromě toho byl v Polsku v posledních letech zaveden národní program „Polské mléko bez reziduí veterinárních léčiv a jiných inhibičních látek“, které zajišťuje vytváření porostů na farmách, které umožňují testování výše uvedených reziduí v mléce od každé krávy během jeho sběru.